Tvorba webu pomocí AI nebo WordPress: kdy AI stačí a kdy ne

Popíšete umělé inteligenci, co chcete, a do večera máte web, který vypadá líp než polovina firemních stránek v Česku. AI programuje, vy do kódu ani nekouknete a tomuhle způsobu se dnes říká vibe coding. Umí ho nástroje jako Lovable, Bolt nebo Cursor. Já přesto klientům pořád stavím weby ve WordPressu. Ne proto, že bych si hájil práci. Sám AI používám každý den. Jen vygenerovat web a provozovat ho jsou dvě různé úlohy, a kdo je zamění, zaplatí ten rozdíl později. Tady je poctivé srovnání toho, kdy vygenerovaný web stačí a kdy se vyplatí redakční systém. Redakční systém znamená, že se do webu přihlásíte v prohlížeči a texty si změníte sami, bez programátora. WordPress je jeho nejrozšířenější příklad. A ukážu vám taky, co se stane, až se web začne měnit.

Rychlá odpověď, kdy stačí AI a kdy WordPress

Vibe coding redakční systémy nezabil. Rozdělil weby na ty, které po spuštění leží hotové, a na ty, se kterými firma dál pracuje. Ta hranice se dá popsat jednou tabulkou:

Vaše situace	Co zvolit
Landing page nebo mikroweb, obsah se měnit nebude	AI stačí
Kalkulačka, přehled čísel, prototyp aplikace (MVP)	AI stačí
Web spravujete jen vy a kód vám nevadí	AI stačí
Na webu publikuje víc lidí (marketing, redakce, asistentka)	WordPress
E-shop, rezervace, napojení na sklad či účetnictví	WordPress
Web má roky přivádět poptávky z Googlu a AI vyhledávačů	WordPress

Pravidlo je jednoduché. Čím míň se má web měnit a čím míň lidí do něj sahá, tím spíš stačí AI. Jedna věc se do tabulky ale nevejde, a přitom rozhoduje ze všech nejvíc. Na kom budete záviset, až bude potřeba web změnit.

Když vám web vygeneruje někdo jiný v nástroji typu Lovable nebo Bolt, každá pozdější změna vede přes něj, protože web nemá administraci, do které byste se přihlásili. Buildery jako Wix nebo Hostinger Horizons editor mají, jen projekt drží jeho stavitel, takže dopad na vás je stejný. U WordPressu je to jinak. Administraci umí ovládat statisíce lidí, takže když se s dodavatelem rozejdete, najdete druhého do týdne.

Teď to rozeberme po pořádku.

Co dnes tvorba webu pomocí AI opravdu umí

AI dnes vygeneruje kompletní web včetně struktury, textů, designu i kódu. Vedle Lovable a Boltu existuje v0, Cursor, Claude Code i AI editory přímo od hostingů. Napíšete pár vět a za chvíli máte stránku, na kterou byste dřív čekali týdny. To není hype, to je realita a nemá smysl ji zpochybňovat.

Limit není v kvalitě kódu. Ta je dnes překvapivě dobrá. Limit se ukáže ve chvíli, kdy se má web chovat podle vašeho podnikání. Třeba ceník jinak pro Prahu a jinak pro kraje, formulář, který poptávku na montáž pošle technikovi a poptávku na fakturu účetní. Každá taková úprava je další prompt, další kolo „ještě to trochu jinak“ a další utracený kredit. Webařina nikdy nebyla hlavně o psaní kódu a přesně to si plete většina těch, kdo dnes oznamují konec webařů.

Ve vývoji se tomu říká pravidlo posledních deseti procent. Web je za hodinu z devadesáti procent hotový a na zbývající desetině pak strávíte týdny. Je to ta nudná desetina, kdy se teprve ukáže, jestli formulář opravdu chodí, jestli se stránka nerozsype na starším telefonu a jestli platba projde i napotřetí. Nadšení z prvního večera vydrží přesně do chvíle, než na ni narazíte.

A pak je tu situace, kterou zažije každý majitel webu. Ve středu potřebujete změnit jednu větu na podstránce. Když jste si web postavili sami, otevřete nástroj a je to. Když vám ho postavil někdo jiný, píšete jemu, protože web nemá administraci a změna se musí udělat v kódu, do kterého nevidíte. Jak rychle se to stane, závisí jen na tom, kdy si váš dodavatel udělá čas. U WordPressu se přihlásíte do administrace, přepíšete větu a uložíte. Minuta vaší práce proti čekání na cizího člověka. A tenhle poměr se opakuje při každé drobnosti, ne jednou za rok.

S AI weby se objevuje stejný problém, jaký tu byl už v době redakčních systémů na míru. Jako majitel webu se stáváte rukojmím člověka, který vám web vytvořil. A to je velký problém, protože podnikatel má dělat svoji práci, ne se učit IT a nastavovat servery.

Do této pasti vás často dostanou reklamní agentury, které kdysi tiskly hlavně letáčky a tvorbu webů si později přidaly do nabídky. Webům sice nerozumí, ale s pomocí umělé inteligence je vytvoří. Poznáte to pak podle výsledku. Web je hezký a přitom z něj nepřicházejí poptávky, protože nikdo neřešil, kdo na něj má přijít a co tam má udělat. Výsledkem je online „papírový letáček“, který je vám jako podnikateli k ničemu.

Problém umělé inteligence je v tom, že potřebuje přesné instrukce, data a jasné zadání, jak má výstup vypadat. Nestačí jí jen říct „udělej obchodně úspěšné webové stránky, zanalyzuj tuto konkurenci a vytvoř lepší web, nedělej chyby“. Takto to dnes nefunguje. Spousta lidí, kteří AI nástroje používají, ale přesně tuhle chybu dělá a nakonec drží v ruce výstup, ze kterého nic kloudného není.

Kdy web vygenerovaný AI stačí a kdy už ne

Jsou tři situace, kdy vám web z AI doporučím sám. WordPress by v nich jen překážel:

• Jednorázové landing page a mikroweby. Landing page je stránka pro jednu kampaň, která poběží třeba šest týdnů a pak skončí. Obsah se nemění, rozhoduje rychlost spuštění.
• Webové aplikace a interaktivní nástroje. Kalkulačky, dashboardy čili přehledy čísel na jedné obrazovce, prototypy startupů. Převažuje v nich logika nad obsahem a redakční systém by tam nic neřešil.
• Projekty jednoho člověka, kterému technika nevadí. Texty v editoru nebo v Markdownu, nasazení přes GitHub, nastavení Cloudflare a FTP. Když vám tohle nevadí, ušetříte a nic neztratíte.

A teď něco, co ode mě jako od webaře nejspíš nečekáte. Na jednostránkovou vizitku si WordPress nemusíte pořizovat. Vizitka má svoji práci, potvrzuje důvěryhodnost. Sejdete se s někým na schůzce, dáte mu papírovou vizitku nebo leták, on si pak web otevře a uvidí, že firma existuje a dělá, co slibuje. To je všechno a na tohle AI stačí, postaví stránku za odpoledne. Jenže vizitka sama od sebe lidi nepřivede, většinou ani přes SEO, ani přes podobné kanály. Sám proto vizitky nedělám. Klient by za web zaplatil a pak čekal na zakázky, které nemají odkud přijít. Rozhodování mezi AI a redakčním systémem dává smysl, až když má web přivádět zakázky, měnit se s firmou a růst s ní. Jakmile po něm chcete něco z toho, vygenerovaná stránka přestává stačit.

Proč WordPress nevznikl kvůli psaní kódu, ale kvůli obsahu

Redakční systémy nevznikly proto, aby usnadnily psaní kódu. To dnes AI zvládne líp než většina programátorů. Vznikly kvůli něčemu jinému, aby web mohl žít bez programátora. Kód je jen jedna vrstva. Ta důležitější odpovídá na otázku, kdo na webu publikuje, jak často a kdo to celé drží v chodu.

Představte si pátek v pět odpoledne. Končí sezónní ceník a od soboty mají být na webu nové ceny. Buď asistentka otevře administraci a nakliká to za dvě minuty z telefonu, nebo píšete člověku, který ovládá AI nástroje, čekáte, až se dostane k počítači, a platíte mu za přepsání kódu. Vy máte mezitím řídit firmu, ne dohadovat se o ceníku.

Kritérium	Web vygenerovaný AI	WordPress
K čemu to slouží	Rychlé spuštění nápadu nebo kampaně	Web, který má firmě fungovat roky
Kdo může měnit obsah	Především ten, kdo web postavil	Vy, asistentka i markeťák, každý jen ve svém
Pro koho je to přirozené	Programátor a zakladatel, které baví stavět	Majitel firmy a lidé, co do webu píší obsah
Za tři roky	Kód, kterému rozumí jeho autor	Systém, který převezme kdokoli, kdo zná WordPress

Jestli řešíte, jestli vůbec WordPress, nebo něco jiného, srovnání jsem rozepsal v článku o výběru redakčního systému.

Co se stane, když se má vygenerovaný web měnit

Web z AI se nechová jako systém, ale jako dvacet samostatných stránek, každá poskládaná z jiného promptu. Naplno se to projeví, až budete chtít změnit něco všude naráz, třeba novou cenovou řadu nebo vánoční otevírací dobu. Co by v administraci trvalo minutu, se změní v přepisování stránky po stránce, a každou z nich může úprava rozbít jinak. Tomu se právem říká past jednorázového kódu. Na startu je vibe coding opravdu rychlý. Jen každá další úprava nese vyšší riziko, že rozbije něco vedle, a tím roste i průměrná cena dalších zásahů.

Neříkám to z hlavy. Bezpečnostní firma Symbiotic Security proskenovala v červnu 2026 celkem 1 072 aplikací postavených v AI nástrojích. 98 % z nich mělo bezpečnostní chyby a u 172 z nich šlo mazat záznamy bez přihlášení. A vývojářský agent Replitu smazal klientovi produkční databázi, tedy všechna data, ze kterých ten člověk žil, a to navzdory výslovnému zákazu.

Nejsou to historky o nešikovných uživatelích. Je to přirozený důsledek toho, že firma provozuje kód, kterému uvnitř nikdo nerozumí. Dokud web funguje, nepoznáte rozdíl. Poznáte ho ten den, kdy přestane.

Chytrý čtenář si teď může říct, že takový web si firma bude udržovat sama, přes AI a bez dodavatele. Jde to, jenže tehdy musí ve firmě vzniknout celý systém, kterým se bude web držet a aktualizovat. Nastavená AI aplikace, komunikační kanál propojený s hostingem i s webem, dokumentace, jak to celé funguje. Tohle všechno se musí vymyslet a zařídit a z vlastní praxe říkám, že to vyjde klidně několikrát dráž, než postavit web ve WordPressu. Jeho administrace je přece udělaná právě proto, aby správa obsahu byla jednoduchá, a tu práci za vás už dávno udělali jiní.

Ještě před rozhodnutím si odpovězte na jednu otázku. Kdo web převezme, až u něj nebude ten, kdo ho postavil? Stačí, aby váš dodavatel změnil obor nebo přestal zvedat telefon. Skoro každý další vám pak řekne totéž. „Cizí vygenerovaný kód neznám, postavím to znovu od nuly.“ Zaplatíte celý web podruhé a znovu čekáte. A když poskytovatel nástroje zdraží nebo skončí, zbude vám kopie kódu, kterou rozběhne jen specialista. Když berete web jako pronájem na dva roky, nevadí vám to. Když ho berete jako majetek firmy, který má vydržet deset let, nesete riziko vy, ne dodavatel.

„Ale WordPress je plný zranitelných pluginů“

Tuhle námitku slyším pravidelně a částečně sedí. Čísla ale ukazují, kde přesně problém leží. Podle bezpečnostní zprávy Patchstack za rok 2025 mělo jádro WordPressu dvě zranitelnosti za celý rok, zatímco doplňky 11 334. Přes 96 % všech nálezů je v pluginech, ne v systému. Z toho plyne opačný závěr, než jaký si lidé obvykle udělají. Je to důvod zbavovat se pluginů, ne utíkat od redakčního systému.

A bezpečnost není jen technická rubrika. V praxi znamená dvě věci, které se počítají v penězích. Jednak z formuláře nechodí denně stovky spamů, mezi kterými zapadne skutečná poptávka, a jednak z webu neuniknou kontakty vašich zákazníků. Únik kontaktů si zákazník nepřečte jako technickou závadu. Přečte si ho jako důvod, proč vám příště nedat číslo.

Sám to řeším tak, že drobné pluginy nahrazuji vlastním kódem, který je bezpečnější a zmenšuje plochu, kam se dá zaútočit. U robustních řešení typu WooCommerce to nedává smysl a nikdo rozumný to nedělá. Vlastní kód ale musí být udržovatelný, jinak z něj vznikne stejná past jako z dvaceti náhodných promptů. Konkrétní kroky jsem sepsal v návodu, jak zabezpečit WordPress. Průběžnou péči řeším v rámci správy webových stránek.

E-shop a napojení na ostatní systémy

Platební tlačítko vygeneruje AI za minutu. Provozovat e-shop ale znamená řešit skladové zásoby, varianty produktů, daňové doklady, zákaznické účty a obvykle i napojení na sklad nebo účetnictví. Postavit tuhle architekturu od nuly znamená vyrobit si vlastní chyby na místech, kde je hotová řešení jako WooCommerce už dávno vychytala. Rozdíl mezi „AI udělalo platební tlačítko“ a e-shopem, který účtuje a eviduje, je stejný jako mezi prototypem a podnikáním. Velké e-shopy nechávám stranou, ty patří specializovaným týmům.

A připočtěte si jednu situaci. Spustíte placenou reklamu, na web přijdou stovky lidí naráz a v osm večer to spadne. Stát se to může na obou cestách, rozhoduje, kdo to v tu chvíli opraví a jak rychle. Každá hodina výpadku jsou poptávky, které jste už zaplatili reklamou a které mezitím obslouží konkurence.

Najdou vás Google i ChatGPT?

Tady je dobrá zpráva a jedno „ale“. Google k tomu má jasné stanovisko. Nezáleží mu na tom, na čem je web postavený, ale jestli je užitečný pro lidi. Vygenerovaný web tedy Google nediskriminuje.

To „ale“ je v tom, co musíte dotáhnout ručně. Aby vás vyhledávače našly a pochopily, potřebujete věci, které AI sama od sebe nedodá. Třeba mapu webu, kterou po každé změně někdo aktualizuje, popisky stránek psané pro konkrétní dotazy a strukturovaná data, ze kterých vzniknou hvězdičky a ceny ve výsledcích. Ve WordPressu to obstará nastavený plugin a vy o tom nemusíte vědět. U vygenerovaného webu je to položka na seznamu úkolů. Když na ni zapomenete, nikdo vám to nepřipomene.

Stejná data navíc čtou i AI vyhledávače. Když se vás někdo zeptá ChatGPT na dodavatele ve vašem oboru, odpověď se skládá mimo jiné z těchhle strojově čitelných údajů. Rozepsal jsem to v článku o AI SEO.

AI a WordPress už spolupracují

Nejrozumnější odpověď není „na všechno AI“ ani „WordPress psaný ručně“, ale obojí naráz. Vibe coding je vynikající na stavbu vlastních bloků a šablon pro WordPress. Blok je hotová část stránky, třeba ceník nebo galerie, kterou si pak klient sám vloží v administraci. Rychlost generování se tam hodí a přitom klientovi zůstane administrace, do které se přihlásí. Sám tak pracuju.

A WordPress na tu éru zareagoval. Verze 7.0 „Armstrong“ z května 2026 má rozhraní pro AI služby přímo v jádře. Zajímavý je i test, který v roce 2025 udělal WPBeginner. Porovnal čtyři cesty, jak si nechat web vygenerovat AI, mezi nimi Lovable, Hostinger Horizons a Replit. Vyhrál SeedProd, tedy plugin do WordPressu. Web postavil za třiatřicet vteřin a klient zůstal vlastníkem celého webu. Některé z konkurenčních platforem přitom vygenerovaly tlačítko, jehož text byl na pozadí neviditelný. Laik by si takové chyby nevšiml a přišel by kvůli ní o objednávky.

AI je nejlepší nástroj, jaký webař za posledních dvacet let dostal. Není to jeho náhrada.

Co která cesta stojí

Co která cesta stojí, nepoznáte z jedné faktury za stavbu, i když se na první pohled rozhoduje právě u ní. Ve skutečnosti rozhoduje to, kdo web bude roky držet a co se bude platit opakovaně. AI nástroje se platí předplatným a kredity, takže dokud platíte, web žije. Když přestanete, žije dál jen tehdy, když jste si kód vyexportovali a hostujete ho sami. Jinak ho drží nástroj a po skončení předplatného je po něm. Ani WordPress není jen jednorázová investice do stavby. Hosting, doména a aktualizace se platí taky, každý rok znovu. Skutečný rozdíl je v tom, kdo web drží a jak snadno ho předáte dál. Proto při rozhodování nesrovnávejte fakturu za vznik, ale cenu celého života webu. Spočítejte si, kdo ho bude tři roky udržovat, zabezpečovat a plnit obsahem, a kolik stojí čas toho člověka. A když byste AI web chtěli držet sami, započítejte i systém, který si pro to musíte postavit. Bez něj takový web dlouho neutáhnete.

Konkrétní částky sem nepatří, rozpad nákladů na firemní web najdete v článku kolik stojí webové stránky. Užitečnější je přeložit si sliby zastánců AI webů do provozní řeči. „Ušetříte za systém a vývojáře“ znamená, že údržbu a riziko ponesete vy. „Web za odpoledne“ znamená hezkou vizitku, ze které bez další práce obchodní výsledky nepřijdou. A „cokoliv upravíme přes prompt“ znamená, že každou drobnost budete řešit s člověkem, který ty nástroje ovládá. Tu závislost už znáte, teď vidíte, jak vypadá v penězích.

Pro koho je která cesta

Řemeslník, který si sám mění ceny, přidává fotky realizací a za pár let předá firmu synovi, potřebuje WordPress, protože web musí přežít předání. A nemusí to být řemeslník. Stejně to platí pro každou firmu, která web živě používá a jednou ho předá dál. Solo specialista, který upravuje portfolio dvakrát ročně, vystačí s AI, ať zbytečně neplatí za systém, který nevyužije. Firmě, kde obsah tvoří průběžně marketing, sedí WordPress, protože do webu sahá víc lidí a každý má mít vlastní práva. Startup, který za týden testuje nápad, ať začne s AI jako prototypem a redakční systém přidá ve chvíli, kdy bude jasné, co vlastně prodává.

Když si chcete web postavit sami a baví vás to, ať do toho jde. Je to poctivá zábava a něco se u toho naučí. Jakmile má ale web vydělávat, vyplatí se postavit ho na systému a svěřit člověku, který AI používá jako nářadí, ne jako víru.

Kde začít

• Jak budete web upravovat. Kdo ho bude měnit, jak často a jak složitě. A hlavně, jestli v případě AI webu už existuje vymyšlený systém, kterým ty úpravy uděláte, nebo byste si ho museli teprve postavit. Podle této odpovědi se pozná, jestli vám stačí AI, nebo už redakční systém.
• Jak budete na web přivádět zákazníky. Které kanály je přivedou a co je na webu má zaujmout ve chvíli, kdy přijdou. Bez odpovědi na tuhle otázku z webu bude jen vizitka, která nikoho nepřivede.
• Jak budete poptávky odbavovat. Co se stane s člověkem, který přijde se zájmem. Zachytí ho formulář, dostane se do newsletteru, nebo prostě odejde? A když si na odpovědi nejste jistí, otevřete to s někým, kdo staví obojí. Ušetří vám to rozhodnutí, které byste za rok předělávali.

Závěr

Otázka nezní „AI, nebo WordPress“. Zní „chcete vizitku, nebo nástroj, který firmě přivádí zakázky?“ Na vizitku a na prototyp si web klidně nechte vygenerovat. Riskujete málo, protože na jednoúčelové stránce je málo věcí, které se dají rozbít. Zůstávají dvě rizika. Skryté chyby, kterých si laik nevšimne, jako to tlačítko s neviditelným textem z testu WPBeginner. A závislost na nástroji ve chvíli, kdy se má web měnit. Jakmile má ale web pracovat roky a růst s obchodem, vyplatí se systém postavený člověkem, který AI používá denně.

No a to nejdůležitější na závěr. Webaře si nenajímáte proto, aby napsal kód. Najímáte si ho, abyste přenesli odpovědnost. Kupujete si klid. Web funguje, vydělává a vy se mezitím věnujete tomu, co umíte. Kód dnes napíše AI za pár minut. Klid vám žádný prompt nevygeneruje.

Řešíte, kterou cestou vyrazit? Řeknu vám na rovinu, kdy vám stačí web z AI, i za cenu, že o tu zakázku přijdu. A weby ve WordPressu stavím tak, abyste je pak zvládli spravovat sami. Napište mi, čtvrt hodiny konzultace je zdarma.