Jaký byl můj rok 2020?

Letos jsem chtěl tuhle každoroční mánii „Jaký byl můj rok xxxx“ odstartovat. Snad se to povedlo. Jestli je tady ta předchozí věta, tak 100% jo. Nečekám, že by se do konce roku něco dramaticky změnilo. Takže vykopávám. Jaký byl můj rok 2020?

Snažím se psát tenhle článek seriózně, ale je plný složitých vtipů okořeněných nadsázkou. Mělo by se to číst lehce a je to hrooozně zajímavé, ale šíleně dlouhé. Příští rok to vydám jako placený e-book, takže si to přečtěte raději teď. Zadarmo!

Letošní rok měl být hlavně byznysový, protože roky 2018 a 2019 (jaký byl 2019) byly finančně dost náročné. Zejména kvůli tomu, že jsem nechtěl nic dělat, a chtěl se věnovat jen rodině. Především narozené dceři.

Jaký byl plán pro rok 2020?

  • Začít vydělávat.
  • Dělat co mě bude naplňovat.
  • Utrácet víc peněz.
  • Být víc vidět. ✅
  • Poznávat nové lidi.
  • Naučit se použitelně anglicky. ❌
  • Sport. ❌
  • Cestování. ❌
  • Od přemýšlení k činům. Méně přemýšlet a analyzovat. ✅
  • Žít.

Rok začal slibně. Byznys šlapal skvěle. Po mých super marketingových experimentech se zakázky začaly jen hrnout. Spoustu jsem jich během roku dokonce odmítl. Ať už kvůli tomu, že to byla blbost, s člověkem bych si nerozuměl nebo jsem si nebyl jistý svým přínosem pro projekt. U těch odmítnutých šlo většinou o zakázky, kdy jsem hned po pár vyměněných větách poznal, že bych si s tím člověkem nerozuměl. Spolupráce by nás oba stála nervy i čas a jeho ještě dost peněz.

Tohle je hrozný rozdíl oproti zaměstnání. Tam musíte dělat většinou všechno. Jako podnikatel (živnostník=ten co oddře všechno sám) máte nutkání vzít také všechno, protože smyslem podnikání je vydělávání peněz. Pak ale vezmete pár blbých zakázek a hned zjistíte, že fakt nemusíte dělat všechno. A neděláte! Jo, to je ta svoboda. Ale zase nemáte služebák s bezednou nádrží.

V tomhle byl start do nového roku opravdu úspěšný. Začal jsem vydělávat a ještě dělám, co mě naplňuje. Tenhle rok jsem se stal Forbes Blesk 36nad30 a jestli jsem si začal s někým tykat, tak to rozhodně nebyl žádný miliardář. To je ale zase úplně jiný příběh. Z dob, kdy jsem měl sny o tom, že jsem hlasem trhu a musím něco vracet komunitě.

No, život není peříčko. V březnu mi umřela máma. Ačkoliv je to dost tvrdý, tak pro ni to bylo poměrně vysvobození. O smrti mluvila už od ledna. Přála si jí. Jestli kouříte, tak to ještě promyslete. Vím o čem mluvím. Viděl jsem to už 2x na vlastní oči.

Ale kdybyste chtěli detaily…

Rakovina je zvláštní. Hlavně ty stavy. Jednou je člověk bolestí tak vyčerpaný, že mu od ní nepomůže ani mix nejsilnějších analgetik smíchaných s opioidy, co by mu normálně propálily díru do žaludku. Tenhle mix mu také paradoxně nedovolí usnout, aby tu bolest vyčerpáním zaspal. Podruhé je plný energie, nadějí a chutě žít. Takhle se to střídá s nejistou pravidelností, kdy delší lepší stavy střídají ještě delší horší stavy plné nepředstavitelné bolesti, protože nádory vám tlačí na různé nervy, kosti, obratle. Během celé té doby člověk hrozně hubne a postupně umírá, protože se to v něm šíří a roste. Chemoška už je pak jen rádoby placebo. Smutná událost! Ještě o to smutnější byla, že jsme všichni věděli, jak to dopadne. A to vlastně už od srpna 2019. Zvláštní je, že ještě v červnu jsme spolu pili pivko a kouřili cigárko na jedné prosluněné kladenské akci. V červnu 2019 jsme všichni společně oslavili dcery 1. narozeniny. Pohodička. V tu dobu jsme ještě nic nevěděli.

Už jste si někdy položili otázku, kdy člověk dospěje? Znám odpověď. Není to věkem. Je to v momentě, kdy vám veškeré starší a rozumné příbuzenstvo umře. Rodiče i prarodiče. Najednou jste tu sami…

Ano, tento rok jsem se stal dospělým člověkem. Ale rozumným? To rozhodně ne. Už jen kvůli tomu, že jsem si v životě něco zažil, tak ho neberu smrtelně vážně. Většinou si dělám ze všeho srandu a když o něčem mluvím, tak často v nadsázce. Hlavně o smrtelně vážných věcech.

Ale dost tragédií!

Práce mi po celý rok rostlo nad hlavu a já si chtěl vyplnit další z cílů. To bylo utrácení peněz a cestování.

A jéje. Najednou se to ukázalo být jako problém. Za co mám jako utrácet? Kam sakra můžu cestovat? No jasný. Všichni víme, proč to nešlo. Koronáč! Koupil jsem pár flašek whisky a šoupnul jsem utrácení s cestováním k ledu na další rok. Celý rok jsem asi nejvíc utrácel za plíny a Sunar, takže jsem se vlastně docela rozšoupl. Jo a taky dětský boty stojí majlant. Na to jak jsou malý.

  • 1. Příští rok bych chtěl s holkami do Irska a možná někam do tepla.
  • 2. Taky bych chtěl z přítelkyně udělat ženu. Jako myslím udělat z ní svůj majetek. Jinak ženská už je.

Cestoval jsem. To jo. Několikrát v létě na Šumavu. Na Šumavě jsem i trochu sportoval. Ale celkově mi můj sportovní plán nevyšel, ale několikrát týdně cvičím kvůli zádům. To se musím pochválit. Kvůli práci mi nevyšla ta angličtina. Nebyl čas nebo chuť.

  • 3. Sport je další plán do roku 2021.

Někdy v květnu jsme začali s Wladassem domlouvat vlastní kancelář, protože já pracoval se ženou a dvouletým dítětem za zády. Vláďa se ženou, psem a rybyčkama za zády.

Taková práce je nejen hektická, ale musíte ji předstírat i když nemakáte. Jinak totiž doma dostanete okamžitě jinou práci. No, a ještě do toho musíte řešit voloviny jako jsou nový závěsy, koberec, pračka, oběd, mikrovlnka, vysavač, plíny, Sunar, botičky … „Ty mě neposloucháš?!?“

S Vláďou jsme oba z Kladna. Sehnat tady na Kladně kancl není tak snadné, jak by se zdálo. Kdybychom chtěli celé patro, tak je to pohoda, ale sehnat malou kancelář s dobrým parkováním. To taková sranda není. Nakonec jsme ji našli. S hospodou pod okny. Byl to kutloch. Smrad, bordel, jetej koberec, hajzly na chodbě. Celá budova by se dala nazvat jako jeden z nejstarších kladenských normalizačních office plexů. Správce je ale super chlap. Zařídil nám nový koberec. Je to borec, ale vysírá nás s rouškama.

Stoletej koberec. Máme super výhled přímo na zahrádku hospody. Po okně nám běhá veverka. Co víc si přát?

Už jsme se suprově zabydleli, uklidili a asi ani jeden z nás nečekal, že tady vydržíme tak dlouho. Akorát jsme oslavili půl roční výročí.

Jestli znáte Wladasse jen z internetu, tak budete překvapení, že s touto informací přišel právě on. Určitě vás překvapí, že ten online provokatér má i duši :-D. Mimoto má největší přehled v problematice okolo hostingů a domén v Čechách. Možná i na severní Moravě. Vydává vlastní HostingNews a jedny Hostingy.net dokonce letos prodal. A má podobný humor i stejný názory na lidi jako já, takže je sranda být s ním v jedné kanceláři. Průšvih je, že jsme oba docela pohodlný.

Nový koberec. Hnědý karton s WiFi tabulkou jsme na zeď dali kvůli pohovorům s Ignumem. Hodiny nejdou.

S Vláďou jsme od léta plánovali, že vymyslíme nějaký super projekt a pustíme se do něho společně. Nápadů padla spousta, ale pořád jsme to neuměli dotáhnout. Pak dokonce přemýšlel nad tím, že uteče k Ignumu dělat na pozici, o které vlastně ani Ignum nevěděl, k čemu by jim byla dobrá. No a chtěl mě nechat táhnout celý nájem za kancl samotného. Pak si to naštěstí rozmyslel. Nikam nešel. Moje peněženka je v klidu. Akcie Ignumu zaznamenaly šílený propad.

Užili jsme si spoustu srandy. Uteklo pár měsíců a fakt jsme se společně pustili do jednoho projektu, který jsme dotáhli do konce – Settlers online. Super zabiják pracovního času. Sranda, co? Radši bych tu hru nepoznal, ale pomalu mě přestává bavit. Takže super.

Máme na leden naplánovaný opravdový projekt. V hlavě už to máme vymyšlené. Zatím to otestujeme na Kladně, pak to rozšíříme na Okoř a možná severní Tuchoměřice. Chceme tady v několika offline podnikáních vyvolat cenovou válku, které využijeme ve svůj prospěch. Víme, jak na to. Máme plán. Jen to dotáhnout.

A teď dál. Musím se pochlubit.

Klienti přibývali. Jedním se tedy musím fakt pochlubit. Ačkoliv jsem to tento rok neměl v plánu, tak jsem letos školil a konzultoval. Copywriting a obsah vůbec. A to přímo pro severozápadní odnož České spořitelny, což je skoro půlka Čech. A i když byla půlka týmu se mnou a půlka online kvůli covidu, tak to odsýpalo. Bavilo mě to.

Je to něco jiného pracovat s lidmi, které jejich práce baví, dělají ji pro radost a nechají si poradit od zkušenějšího. A je vážně bezva koukat se, jak jim jde ta práce od ruky a jsou v ní čím dál lepší. Je to prostě suprovější, než pracovat pro lidi, kteří sice vědí prd, ale pořád si myslí, že všemu rozumí líp jak já a pak jsou překvapení, že jsem měl pravdu.

  • 4. Mám v plánu se těch rozumbradů v roce 2021 zbavovat.

Snad se bude po pracovní stránce dařit i v roce 2021. Ani tak mi nejde o tu práci, jako o peníze. Ne, kecám. Musí to být v rovnováze.

Od přemýšlení k činům. Méně přemýšlet a analyzovat. To mi vyšlo, ale ne úplně mojí zásluhou. Tomáš Mahrík mě nemusel dlouho přemlouvat a stal se ze mě YouTuber. Na to, že neumím pořádně mluvit, tak mají ta videa pro Webhosting Centrum docela dobrý ohlas i sledovanost a do 100 000 subscriberů už nám chybí jen ždibínek. A to nemluvím o tom, že jsme koupili nějaký speciální mikrofon, do kterého jsem několik videí mluvil úplně z blbé strany. Jindy bych si takový návrh dlouho rozmýšlel, až by úplně zapadl v zapomnění. Teď ne. A jsem rád, že jsem ta videa udělal. Navíc jsme s týmem Webhosting Centrum postavili affiliate seriál o stavbě affiliate webu bez bullshitů, který odstartuje někdy v lednu 2021.

Celý ten e-mailový affiliate seriál je vážně nadupaný. Má desítky stran textu. Na e-mail šílený, co? Ale éra e-booků je za námi. Smyslem je prostě hodnotný obsah, který lidem pomůže s budováním affiliate webu. E-mail nebude jednohubka, ale čtenáři by se k němu měli chtít vrátit. Čerpat informace. Většinu jsem psal já a ostatní mi do toho mluvili. Nejtěžší na tom všem byla ta finalizace, kdy jsem musel vytvořené e-maily najednou přečíst a zjistit, jestli dávají smysl. Dávají!

  • 5. V roce 2021 chci dělat videa víc. Baví mě to, i když mi to moc nejde.

Poznávat nové lidi. To se povedlo. Během roku jsem poznal spoustu super lidí, spoustu super klientů. Některé osobně, některé online. Výše zmíněného Tomáše, spoustu zajímavých podnikatelů v různých oborech nebo třeba Jardu Janíčka. Nesmím mluvit o tom, co pro něho dělám, protože máme uzavřené NDAčko. Je to něco kolem jeho 5Nej. Je to velké a bude to ještě větší. S Jardou jsme na sebe narazili náhodou. Prohodili jsme pár slov a je z toho už skoro roční spolupráce. Jarda se s Ondrou Martínkem kromě AffilBoxu věnují také super věci. Jejich AffilBox Podcast je historicky první podcast, který jsem doposlouchal do konce.

  • 6. Chci poznávat další lidi a udržet si v kontaktu ty staré.

Být víc vidět. To byl další cíl. Markeťák musí být vidět. Nejdřív jsem byl vidět dost, ale pak mě to přestalo bavit, protože mi to, kromě celosvětového obdivu, nic nepřineslo.

Také mám v plánu další kontroverzní články jako je třeba tenhle: Nejlepší WordPress šablony. Ten měl na Fejsu ve skupině o WordPressu docela úspěch. Sešlo se tam i dost hejtrů. No a právě pro ně budu dál psát. Pro chválu to nedělám. To by mě nebavilo. A také si tam chci potvrdit své SEO domněnky, o kterých nemají čeští SEO konzultanti ještě ani potuchy.

Asi už je čas končit. Ten post je šíleně dlouhý. Má přes 11 500 znaků. Kdo dočetl až sem? Už je jen kousek do konce.

Po celý rok zažíváme my všichni radosti a starosti, které nám život dává. Někdy je to sranda, jindy je to poměrně peklo. Však to znáte.

A víte co jsem po celý rok chtěl nejvíc?

Kašlat na věci, co mi nedělají radost, kašlat na lidi, se kterými si nerozumím a kteří mi přidělávají vrásky na čele. Dát do pořádku vztahy se sourozenci. Dělat věci, co mi radost dělají. Užívat si čas s těma dvěma skvělýma holkama co mám doma. Celý rok jsem chtěl hlavně žít a dělat, co mě baví. A to se mi povedlo na 100 %.

Ať se daří i Vám.

Další reporty online lidí

Podobné příspěvky

6 Komentářů

  1. Jardo, díky, mám tyhle reporty rád. Dobře se to čte. Jenom nevím, proč uvádíte 100 000 subscriberů. To by přece byl výrazný úspěch, s ohledem na poměrně obecně nezajímavé téma, jakým web hosting je. Zajímá to jen „pár“ lidí. Ale sto tisíc? Webhosting centrum má na YT 108 odběratelů. Nějak tomu nerozumím.

    Ať to klape!

    1. To byl přece vtip :-). Nepsal jsem, že tam je 100 000, ale psal jsem:
      „docela dobrý ohlas i sledovanost a do 100 000 subscriberů už nám chybí jen ždibínek.„.

      Říká se tomu nadsázka. V literatuře hyperbola.

      Díky za koment. Ať se daří.

  2. Cením si té upřímnosti.. Tohle si člověk dokáže jen těžko představit. Každopádně inspirativní shrnutí. Přidal sem odkaz do svého reportu. Ať se daří!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *